13 Říj 2011 @ 12:21 

Terezka má už přes rok a její slovní zásoba utěšeně roste. A protože slov už zná tolik že by to vydalo na menší slovník, přináším ho tady k posouzení. Slovníček bude postupně doplňován a aktualizován a bude k jednoduchému dohledání na zvlášní stránce zde.

výraz překlad výklad, vloženo
autó auto jakýkoliv dopravní prostředek včetně kočárku; říjen 2011
bááác bác citoslovce nárazu, například talířku o podlahu, kovové lžičky o skleněný stůl, nebo suché plenky o vodní hladinu ve vaně; říjen 2011
baba babička ano, skutečně babička; říjen 2011
baón balón cokoliv kulatého, včetně tatínkovy hlavy; říjen 2011
bépa bepanthen prostředek proti opruzeninám, zřejmě mu Terezka přikládá velkou důležitost; říjen 2011
bip bible dětská obrázková bible, ze které si čteme před spaním, často bývá zaměňována se slovem pumpá; říjen 2011
boby bobík plastová figurka ze čtyřlístku; říjen 2011
boby pinďa plastová figurka ze čtyřlístku; říjen 2011
boby myšpulín plastová figurka ze čtyřlístku; říjen 2011
bobyff fifinka plastová figurka ze čtyřlístku; říjen 2011
děd dědeček dědeček, občas zaměňován s babičkou; říjen 2011
e! ano kladná odpověď na otázku; říjen 2011
hav-hav! pejsek jakékoliv čtyřnohé zvíře menšího vzrůstu, na sídlišti většinou pes, u řeky potkan; říjen 2011
kde jé? kde to je? otázka, když chybí něco, co tu ještě před chvilkou bylo (a bylo to následně vyhozeno z postýlky, hozeno na zem ze stolu, skopnuto z kočárku do hlíny) opak: tady jé; říjen 2011
mama máma maminka nebo také citoslovce ukřivdění při činnostech, které se jí nelíbí; říjen 2011
půůů medvídek pů Terezčin oblíbený obrázek na plence, kterých nám podává z kapsáře při přebalování hned několik, pokud možno všechny; říjen 2011
pumpá pumpa klasická pumpa na zahradě, jinak slovo často používané i u jiných věcí zřejmě pro jeho snadnou výslovnost; říjen 2011
tady jé tady to je odpověď na otázku kde jé, poté, co je předmět vítězoslavně zahlédnut a byl tak vizuálně potvrzen její pád; říjen 2011
tam tam označení směru, kam chce Terezka donést, když zrovna není na svých; říjen 2011
tata táta tatínek nebo také plno dalších dvacet věcí, často bývá zaměňováno se slovem toto; říjen 2011
to? co to je? spojeno s ukazovacím gestem na neznámou věc a po správném zodpovězení otázky bývá několikrát opakováno; říjen 2011
totó toto ukazovací zájmeno doplněné ukázáním prstíku, nemá žádný další význam, jde jen potvrzení této určité věci v čase a prostoru; říjen 2011
Vložil: Petr Tomšů
Změněno: 13 Říj 2011 @ 13:40

EmailPermalinkComments (5)
Tags
Kategorie: Pokroky
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (8 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading ... Loading ...

 12 Srp 2011 @ 6:22 

zoubky
Růst zoubků u mimin nám byl ještě před narozením Terezky prezentován okolím jako malý dětský Armageddon, jako období, během kterého můžeme zapomenout na spánek, jídlo a procházky po venku, neboť dětský pláč snadno spustí alarm u všech aut v okolí přilehlé čtvrti. Místo jídla budeme polykat slzy, spánek nahradí krátkodobá kómata a mozek slabě naskočí pouze, když listonoš přinese letáky z Lidlu s levným pivem z Polska. Těsně předtím, než nás odvezou na pozorování do výzkumného ústavu v Bohnicích, se nám podaří navázat meziplanetární komunikaci s planetou Dentor v souhvězdí Betelgeuse. Toto období má pouze jednu výhodu. Své dítě najdete snáz podle mokré stopy, která se za ním táhne po celém bytě.

První dva zoubky přišly velmi rychle, vlastně si ani nevybavuju, co bylo dřív. Jestli Terezka nebo zoubky. To bylo na dlouhou dobu všechno a my měli najednou univerzální diagnózu na všechno. Terezka nechce spát a brečí? Rostou jí zoubky. Naměřili jsme teplotku? No jo, no, zase zoubky. Terezka si na sebe vylila sytě fialový jogurt a vetřela si ho do vlasů? Zoubky, to jsou prevít. Problém byl v tom, že podle těchto příznaků by Terezce mělo během šesti měsíců vyrůst asi 312 nových zoubků, z toho 138 stoliček. Skutečný přírůstek ovšem činil nula.

Zoubky se urodily až během posledního měsíce, dle mého amatérského přírodovědného zkoumání společně s nasazeným česnekem na naší zahrádce. Během 4 týdnů jí vyrašily 4 zoubky a chystají se další. Kupodivu nebrečí, nemá teploty a nelozí v noci po fasádě s kvílením vlkodlaka. Jediné, co jí růst zoubků zřejmě způsobuje, je mohutné slintání. Chvíli jí to utíráte rukou, když na ní máte varhánky, dojdete si pro kapesník, a když i z něho za pár minut tečou slinty proudem, pohledáte megaosušku, původně určenou pro rodinný piknik na pláži.

A zoubky se musí samozřejmě čistit. Když měla pouze první dva, používali jsme… no, jak to přiblížit – bylo to gumové a navlékalo se to na prst. Když zoubků přibylo, začal být tento způsob čištění poněkud bolestivý. A to především pro čističe. Pořídili jsme tedy pidikartáček. Snad chvíli vydrží, ale těžko říct, Terezka se ho pokaždé snaží s velkou vervou překousnout. Dávám mu tedy měsíc. Maximálně 14 dní.

Vložil: Petr Tomšů
Změněno: 12 Srp 2011 @ 06:22

EmailPermalinkKomentáře (0)
Tags
Štítky: ,
Kategorie: Ze života
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading ... Loading ...

 30 Čer 2011 @ 6:26 

Zachraňte vojína Terezku
Tak jsem se naučil další nový termín – píďalkování. Přesně tak se asi jmenuje způsob, kterým se teď Terezka pohybuje. Kdo někdy viděl stejnojmennou housenku v akci, ví o čem je řeč. Kdo neviděl housenku, určitě si aspoň vzpomene na film Zachraňte vojína Ryana. Terezka totiž připomíná vojáka pod intenzivní nepřátelskou palbou, kterak se snaží dostat z obklíčení, jen jí dát na záda samopal nebo těžce raněného spolubojovníka. Jediný rozdíl mezi vojákem a Terezkou je v tom, že voják se snaží dostat co nejdál od nebezpečí, zatímco Terezka nebezpečí aktivně vyhledává a sama se hlásí do akcí typu jistá smrt. V jednu chvíli jí hrozí zavalení židlí, o pět minut později se snaží vybouchat umělohmotnou stonožkou do skleněné vitríny díru aspoň tak velkou, aby se jí dalo prolézt k nůžkám a špendlíkům.

Naštěstí sedí poblíž tatínek s novinami, aby se jí snažil domluvit:

Terezko, tady máš kramlíky (kolíčky na prádlo – pozn. překladatele), dáš je zpátky do krabičky?

Terezka se dívá na tatínka stejně, jako by po ní chtěl ušít svatební šaty pro mrtvou nevěstu. Potom bere jeden kramlík do ruky, nechá ho lhostejně propadnout mezi prsty na zem. Rozhlédne se kolem a neomylně nachází tu nejnebezpečnější věc v relativním dosahu – dosti nestabilní žehlicí prkno s doběla rozžhavenou žehličkou nahoře. S bojovým pokřikem „Ééé, ééé“ k němu vyrazí zuřivým plazením, průměrnou rychlostí tři parkety za dvě vteřiny.

Terezko, to nee, to je nebezpečné!

Terezka viditelně zrychlí. Dorazí pod prkno a opatrně, jedním prstem, zkoumá kovovou konstrukci prkna, stejně jako pyrotechnik dumá nad záhadným sudem v podpalubí zaoceánské lodi. Tatínek odkládá noviny a obouvá si závodní tretry.

Terezko, opatrně, to nesmíš.

Terezka se podívá na tatínka, ale svého cíle se nevzdává. Dlaní ruky bouchá do nohy prkna a vychutnává si zvonivé zvuky. Tatínek se jí snaží ze svého stanoviště zaujmout modrým balónkem, ale je to úplně zbytečné. Mohl by na ni teď klidně mávat živou srnkou a mělo by to stejně nulový účinek. Žehlička se v podstavci začíná povážlivě kývat.

Spadne na tebe žehlička, nedělej to!

Ééé, ééé!“ Terezka se oběma rukama drží prkna a vší silou s ním třepe, aby dělalo co největší rachot. Naštěstí její síla zatím nedosahuje kritických hodnot a prkno i žehlička drží. Tatínek vstává a bere Terezku do náručí. Ta neztrácí čas a z leteckého pohledu rekognoskuje obývák, s čím dalším by se dalo příště pořádně od podlahy zatřepat. Když se ocitne zpět na hrací dece, ukolébá tatínka fingovaným zájmem o nějakou nepodstatnou hračku a v nejbližší možné chvílí už opět vyráží do boje: „Ééé, ééé!

Vložil: Petr Tomšů
Změněno: 30 Čer 2011 @ 06:32

EmailPermalinkKomentáře (0)
Tags
Štítky: ,
Kategorie: Pokroky
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading ... Loading ...

 14 Čer 2011 @ 9:53 

vojtova metoda
Dlouho jsem se neozval, tak se pokusím shrnout, jaké pokroky jsme s Terezkou udělali. Ještě v březnu přišel pokrok nejdůležitější – Terezce sundali řemínky. Mělo to jeden okamžitý dopad. Dítě se nám z ničeho nic prodloužilo asi o dvacet čísel a my museli rychle dokupovat náhradní oblečení. Po velké radosti přišlo mírné zklamání. Podle doktorky by ve svém věku měla umět plno věcí, které, chudák malá, znala jenom z vyprávění svého o měsíc staršího bratrance Eliáška. Řešení bylo jednoduché – začneme cvičit Vojtovu metodu. Takhle to ještě nezní nijak strašně, představil jsem si staršího herce Vojtu z filmů pro pamětníky a jeho dobrácký výraz a nic zlého netuše jsem si na Youtube pustil několik instruktážních videí. Našli mě až ráno, bloumajícího kolem Dřevnice, s živou kachnou na hlavě, jak přesvědčuji kolemjdoucí o tom, že to s námi naše vláda myslí dobře. Vypadalo to, že jsem se hrůzou zbláznil.

Vojtovu metodu cvičení nevymyslel herec Jaroslav Vojta a nejde o tleskání do rytmu prvorepublikových šlágrů. Vojtovu metodu vymyslel doktor Václav Vojta, zřejmě nedlouho předtím, než ho postavili před válečný soud a nepopravili za zločiny proti lidskosti. Ve stručnosti se dle wikipedie jedná o stimulaci specifických neuralgických bodů, což vede k aktivaci určitých vrozených pohybů. I když se tyto body neaktivují zrovna žhavým pohrabáčem, ale pouhým tlakem na ně, dítě vyvádí zhruba srovnatelně. Této metodě se také říká metoda reflexní lokomokace. Zřejmě lze do tohoto rafinovaného mučení nějak zapojit i lokomotivu, ale blíže jsem to raději nezkoumal.

Zpětně se musím doktorovi Vojtovi omluvit, byť už nežije (nepopravili ho, to jsem si zjišťoval). Terezka neudělala v dosavadním vývoji tak velký skok, jako až teď, právě díky tomuto cvičení. Přeloženo do reklamštiny – viditelné zlepšení už od prvního použití! Teď cvičíme už sedmý týden. Před sedmi týdny Terezka jen tak polehávala na zádech, na bříšku moc nevydržela. Teď je prakticky jen na bříšku, začala se plazit a to tak, že už je schopna nám tepláčkama vytřít celý byt do zářivého lesku, přičemž velká smítka likviduje snědením. Zkouší se stavět na všechny čtyři a nebude to asi dlouho trvat a bude nám lozit po stropě.

Vložil: Petr Tomšů
Změněno: 30 Čer 2011 @ 06:31

EmailPermalinkComments (5)
Tags
Štítky: , ,
Kategorie: Pokroky
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (16 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading ... Loading ...

 22 Bře 2011 @ 9:46 

jídlo
Pomalu, ale jistě začínáme Terezku přikrmovat tuhou stravou. No, tuhou. Tuhý může být řízek v restauraci, kde Polreich dává dobrou noc, nebo kořínek bezpáteřního politika. To, co dáváme Terezce, je většinou kašoidní hmota zeleninového původu. Jako první oficiální jídlo jsme zvolili mrkvové cosi, z potravinové edice První lžička. S odstupem času pochybuji o tom, že to byla nejlepší volba. Zvolit jako první jídlo ostře červenou kašičku, která nejde vyprat, ani přemalovat primalexem, byla přece jen vysoká sázka, kterou jsme nevyhráli. Ale pouze co se týká následného úklidu. Hlavní cíl by splněn, Terezka mrkev krásně poobědvala a dokonce to vypadalo, že si na ní pochutnala.

Jako první jsme na ní instalovali bryndák. Bryndák je plachta o rozměrech asi dvacet na dvacet centimetrů, což je asi tak dvacetkrát méně, než by bylo potřeba. Terezka usoudila, že brydák už je hlavní jídlo, tak si ho nacpala do pusy a tvářila se spokojeně. Po chvilce přesvědčování bryndák vyplivla a my se tak mohli soustředit na dávkování potravy. Manželka bohužel nezvolila příliš šťastně velikost lžičky. Ač designově dokonalý, avšak funkčně dosti nepoužitelný minišufánek (poznámka překladatele: mininaběračka), se stal pohromou pro bryndák a přilehlé okolí.

Terezka svou opatrností zřejmě předčila i několik populárních diktátorů – jídlo, na které si nemohla šáhnout, odmítla sníst. A z tohoto pohledu je samozřejmě lepší, když je toho na lžičce co nejméně. Po pár soustech, která skončila z větší části na její tváři a nosu, a po lehkém promnutí očí i ve vlasech a v uchu, jsme usoudili, že použijeme jiné nádobí, zřetelně plytčí. Pak už jsme nasadili tempo a během pár minut Terezka snědla většinu toho, co jsme jí nachystali. Zbytek, na který už neměla chuť, si rozetřela po obličeji. Po jídle jsem obhlédnul situaci. Myslím, že až umyjeme dítě, stoličku, podlahu a vymalujeme, bude z našeho bytu úplně jiné stavení. A úplně jiné dítě.

Teď, po pár dnech, už jí Terezka vzorově a zanechává po sobě menší nepořádek, než třeba táta. A s jídlem přišla i nová atrakce. Zkoušíme, co Terezce chutná a co ne. Zatím asi nejdokonalejší etuda, co se týká obličejové mimiky, se jí povedla při ochutnávce banánu. Já, zarytý neherec, dokážu odpor vyjádřit maximálně jedním výrazem. Jim Carrey jich umí tak deset. Terezka nám předvedla soustavu dvaceti znechucených obličejů a nevypadalo to, že by chtěla skončit.

Vložil: Petr Tomšů
Změněno: 22 Bře 2011 @ 09:46

EmailPermalinkComments (1)
Tags
Štítky: , , ,
Kategorie: Ze života
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (16 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading ... Loading ...





 Last 50 Posts
Change Theme...
  • Users » 1
  • Posts/Pages » 29
  • Comments » 89
Change Theme...
  • VoidVoid
  • LifeLife
  • EarthEarth
  • WindWind « Default
  • WaterWater
  • FireFire
  • LightLight

O stránkách



    No Child Pages.

Slovníček



    No Child Pages.